|
Archiv - Dějepis
NOVÝ HRÁDEK A 9.A
Když jsme se ráno podívali z okna, nikdo nevěděl, jak bude. Obloha byla zatažená, venku pošmourno a po sluníčku ani vidu. Bude pršet - nebude pršet. To bylo dilema, nad kterým se tohoto rána zamýšlel každý žák 9.A. Třída se chystala na výlet do Kunratického lesa na zříceninu Nového Hrádku - místa úmrtí krále Václava IV.
Většina lidí se přikláněla k názoru, že pršet bude, jelikož jde s námi pan učitel Brila a to většinou nejen prší, ale "leje jak z konve". Sešli jsme se jako vždy na stanici tramvaje a pomalu jsme vyrazili na metro, kterým jsme se přepravili do stanice Roztyly. Po východu ze stanice jsme se ocitli uprostřed trávy a kousek od nás se rozprostíral tmavý, hluboký a strašidelný les. A jelikož většina z nás bydlí na opačném konci Prahy, někteří zde byli poprvé. Pan učitel Brila zavelel a vyrazili jsme na malý turistický pochod. Nejprve jsme si mysleli, že půjdeme po turistických značkách, ale velmi brzy nás pan učitel vyvedl z omylu. Zabočili jsme do lesa a větve se za námi zavřely. Viděli jsme cestou dřevěné altány budované ve třicátých létech minulého století, seznamovali jsme se pomocí turistických tabulí s historií a zajímavostmi lesa. Občas jsme vystoupili na cestičku, něco si přečetli, a hurá zpět do lesů. Malé občerstvení na objeveném dětském hřišti přišlo všem vhod, a jelikož v nás ještě bylo mnoho energie, využili jsme možnost se pohoupat na houpačkách. A cesta vedla dál a dál. Náhle se před námi ukázaly zpola zasypané husitské zákopy, o kterých pan učitel tak poutavě vyprávěl a o kousek dál nově zrekonstruovaný most vedoucí ke zřícenině hradu. A bylo se na co dívat, byť se jednalo pouze o trosky. Všude byly informační tabule, které nás dokázaly zaujmout nejen obsahem, ale i výtvarným zpracováním. A pak nás již čekala cesta zpět, která se neobešla bez běhu, legrace a pohody. Výlet jsme si skutečně užili a již se těšíme na čtvrtek, kdy zažijeme poslední školní výlet za devět let naší docházky.
Přidal(a): Martin Kocman, 14.08.2015
Příběh Hradu
Byl jeden z posledních dubnových dní, když se několik žáků společně s panem učitelem Brilou vypravilo na Pražský hrad, aby tam získali správné odpovědi do soutěže "Příběh Pražského hradu"
Sraz byl na stanici tramvaje, odkud začínala naše dobrodružná cesta. Celou noc pršelo, ráno byla obloha zatažena černými mraky a všichni doufali, že je již déšť nezkropí. Zatím vše vypadalo nadějně a nálada byla vynikající. Abychom se podívali na Hrad i z jiného úhlu, stavili jsme se nejprve ve Valdštejnské zahradě patřící Senátu Parlamentu ČR. A bylo se na co koukat. Krásné květiny, rybky, sochy a pávi nás "přivítali" a my jsme se dívali, fotili a nakonec jsme navštívili i nádvoří Senátu. Stále nepršelo. Ale již byl čas, vzhůru na Hrad. Pan učitel Brila zakoupil vstupenky a my jsme se šli podívat do katedrály. Prohlídka byla fantastická a u dveří jsme našli hned několik odpovědí na naše soutěžní otázky. Ovšem, když jsme vyšli ven čekalo nás nemilé překvapení. Nebe se zatáhlo tmavými mraky a proudy vody bičovaly vyprahlou zemi. A tak nám nezbylo, než se ukrýt v jiných prostorách Hradu a doufat, že déšť přejde. Naštěstí jsme mohli plnit zadané soutěžní otázky a zároveň jsme objevovali nové věci a s výkladem pana učitele, jemuž se pusa snad nezavřela, bylo vše fantastické. I přes déšť jsme si nenechali ujít Zlatou uličku, kde jsme tedy pěkně zmokli a pak již jen na tramvaj a ujíždět k domovům. Byli jsme jak vodníci, ale nikomu to až tak nevadilo, všichni jsme byli spokojeni a nadšeni prohlídkou historického objektu. Podívejte se alespoň na několik fotografií z našeho "mokrého" výletu.
Mgr. Zdeněk B r i l a
Přidal(a): Martin Kocman, 14.08.2015
Navštívili jsme spoustu hradů a zámků během jednoho dne
Zjistili jsme, že je na Pražském hradě výstava, kde můžeme nalézt nejvzácnější exempláře ze sbírek mnoha hradů a zámků. Tak jsme si řekli, proč bychom se na ně nešli podívat. A neprohloupili jsme. Asi největší úspěch mělo brnění a relikviář Svatého Maura. Každý žák dostal pracovní list, který připravila paní učitelka Bauerová a za správně vypracované odpovědi dostal jedničku z dějepisu. K výstavě jsme se vrátili ještě soutěží v Blábolu, kterou organizovala paní učitelka Pfauserová.
Přidal(a): Martin Kocman, 14.08.2015
Oživlé dějiny
Ve čtvrtek 19.3.2015 jsme se vydali do vojenského muzea na Vítkově, abychom si přiblížili pohnuté období našich dějin let 1939- 1945 a prohlédli si expozici věnovanou tomuto období u příležitosti blížícího se výročí 70 let od ukončení 2. světové války.
V muzeu na nás čekal průvodce, pan Zdeněk Špitálník, který poutavě vyprávěl nejen o muzejních exponátech, ale i o celém období 2. světové války. Své poznatky z hodin dějepisu a odborného výkladu žáci využili při vyplňování pracovních listů.
Po absolvování prohlídky expozice 2. světové války jsme se přesunuli i do dalších částí muzea, kde nás zaujala zejména interaktivní výstava V zákopech 1. světové války.
Čas strávený v muzeu rychle uběhl a přinesl nám nejenom spoustu zážitků, ale i nových informací.
Mgr. Zuzana Pfauserová a žáci 9.A
Přidal(a): Martin Kocman, 14.08.2015
Výročí vstupu ČR do NATO
V hodinách zeměpisu v deváté třídě jsme brali mezinárodní organizace.
Jednou z nich je i vojensko - politická organizace NATO, kde jsme využili malého jubilea - šestnáctého výročí vstupu České republiky do této organizace. V malém mediálním projektu jsme si "zavzpomínali" na historii tohoto společenství a rozebírali jsme důvody jeho založení, charakterizovali jsme úlohu NATO v současnosti a přínos této organizace pro ČR a naopak, přínos ČR pro NATO. Práce na projektu byla zajímavá, materiály jsme sháněli nejen na internetu, ale i v odborných vojenských časopisech, které nám obstaral pan učitel Brila, jak můžete vidět na některých fotografiích. Neopomněli jsme ani skutečnost, že v letošním roce se poprvé v historii stane český generál Pavel "nejvyšším vojákem" ve strukturách této důležité mezinárodní organizace. Projekt se vydařil a vy se můžete podívat s námi alespoň na několik fotografií z přípravy a na celkový výsledek naší práce.
Mgr. Zdeněk B r i l a
Přidal(a): Martin Kocman, 14.08.2015
Inspirace Egyptem
V hodinách dějepisu v 6. ročníku probíráme období starověku. Seznámili jsme se se životem obyvatel ve staré Mezopotámii, Egyptě, Indii a Číně, ale právě egyptská kultura se stala naší nejoblíbenější. Prostřednictvím obrázků, které vznikly v hodinách výtvarné výchovy, jsme se pokusili vcítit do egyptské atmosféry a užili jsme si radost ze společné tvorby.
Mgr. Z. Pfauserová a žáci 6.A
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
PO STOPÁCH ČESKÉ STÁTNOSTI - 9.A s 8.A
Cesta za putováním naší historie započala u pomníku amerického prezidenta Thomase W. Wilsona, který se nemalou silou zapříčinil o vznik nového státu ve střední Evropě - Československa. Bylo po dešti, ale pan učitel Brila říkal, že pršet nebude, jelikož má deštník. A skutečně, celý den vydrželo nepršet, jen nad Vltavou se vznášela mlha.
Metrem jsme vyrazili na Vyšehrad. Zde, u Kongresového centra Praha, jsme byli panem učitelem Brilou a paní učitelkou Suchou rozděleni do několika skupin. Každá jednotka si vylosovala obálku, ve které byla mapa a úkoly, které měla cestou plnit. Prvním úkolem bylo zakreslit do mapy místo, kde se nacházíme a poté podrobně mapovat trasu našeho pochodu až k cíli. Paní učitelka nám rozdala busoly a dostali jsme malé "opáčko" jak s nimi pracovat. A hurá na cestu. Před námi se rozevírají hradby legendárního Vyšehradu a jakoby na nás dýchla historie. Procházíme Táborskou bránou a některé skupiny začínají plnit zadané úkoly, další si ještě musí počkat. Míjíme jednu z budov Jedličkova ústavu a pozorně čteme pamětní desku jeho zakladatele. A jsme kousek od rotundy. Zde dostáváme krátký rozchod k plnění úkolů. Rozprchli jsme se do všech stran hledat správné odpovědi. Sraz na dětském hřišti vyzdobeném bájnými postavami našich dějin - Kazi, Teta, Libuše, Přemysl... Vracíme se a ihned nás čeká mimořádný úkol. A takových bude cestou mnoho. Jdeme na vyhlídku, pracujeme s busolou, určujeme budovy a čas letí jako zmámený. Proto přijde vhod malý odpočinek, kdy si můžeme u stolů srovnat myšlenky, promyslet odpovědi, zakreslit trasu a hurá dál. Čeká nás hřbitov a opět úkol a další úkol. Po schodech se přesunujeme na Výtoň. Vítá nás železniční most a budova staré celnice. Celkem dobře si dovedeme představit, jak kdysi dávno sem voraři vozili po řece dříví. Muselo to být krásné. A paní učitelka již určuje další úkol, pan učitel velí k použití kompasu a celou dobu nám vykládá o historii jednotlivých míst, co se kde stalo zajímavého, kdo se kde narodil a podobně. většinu těchto věcí se mnohdy nikde nedozvíme a informace nenajdeme. Pokračujeme podél Vltavy, krmíme labutě a obdivujeme krásu parních lodí Vyšehrad a Vltava. A okolo Mánesa k Národnímu divadlu, zastavujeme se u budovy vlasteneckého spolku Hlahol a je konec. Naše putování končí a nyní je třeba zpracovat prezentace na interaktivní tabuli, doplnit odpovědi na otázky, ale to až příště.
Mgr. Zdeněk B r i l a Mgr. Marie S u c h á
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
8.A a 9.A - vzpomínka na I.sv.válku
Po opuštění legiovlaku jsme se společně s panem učitelem Brilou a paní učitelkou Suchou vydali na Olšanský hřbitov.
Ne všichni čeští muži měli tu možnost přeběhnout frontu k nepříteli a vstoupit do legií, nebo dokonce nechtěli a zůstávali věrni císaři pánu a jeho šedomodrým uniformám. I toto jsou oběti "Velké války", na které se nesmí zapomínat. A tak jsme navštívili pietní pohřebiště, poklonili se u "Hrobu v dáli", kde nám pan učitel vykládal historii tohoto místa a postáli jsme u hrobů popravených legionářů, kteří upadli do zajetí a byli převezeni do Prahy před polní soud a k vykonání rozsudku. A měli jsme ještě jednu zajímavou příhodu. Panu učiteli Brilovi se podařilo vyjednat návštěvu Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech. Jedná se o pravoslavný kostelík, kde nám byl poskytnut výklad o historii i současnosti a mohli jsme obdivovat fantastickou výzdobu tohoto pravoslavného kostela. A jako bonus jsme byli vpuštěni do krypty chrámu, kam normálně není přístup (pan učitel se vždy s někým domluví a tak vidíme více než ostatní). Zde je pochován první ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář se svojí ženou a dále význační ruští představitelé, kteří ve dvacátých létech opustili Rusko a odešli do emigrace. Pojďte se podívat alespoň na několik fotografií.
Mgr. Zdeněk B r i l a Mgr. Marie S u c h á
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
Legiovlak a 8.A s 9.A
Při příležitosti stého výročí zahájení I. světové války a vzniku našich slavných legií jsme s panem učitelem Brilou a paní učitelkou Suchou navštívili unikátní rekonstruovaný legiovlak, který je vystavován při této příležitosti jakožto připomínka našich pradědečků - legionářů v Rusku.
Cesta začala ve škole kolem osmé hodiny, a jelikož jsme šli s panem učitelem Brilou, nikoho z nás nepřekvapilo, že celou noc pršelo - to je již takový zvyk na jeho akcích. Ale byli jsme mile překvapení, úderem osmé hodiny déšť ustal, a i když hrozilo celou dobu, že se opět spustí, nestalo se tak. Samotná akce pak byla fantastická. Přivítali nás důstojníci v dobových uniformách a nejprve se uskutečnila krátká beseda, kde jsme se v rámci velmi poutavého vyprávění dozvěděli něco z historie. Přednáška byla doprovázena autentickými filmovými záběry z bojů legií. A pak již přišlo to nejčekanější. Na kolejích před námi stály vagony bojového vlaku. Děla, kulomety, obrněné automobily,... No, bylo se na co dívat. A což teprve, když k tomu byl skvělý výklad nejenom uniformovaných průvodců, ale i pana učitele Brily. Navštívili jsme štábní i lazaretní vagon, viděli jsme ubytovací vůz, navštívili jsme polní poštu a orazítkovali si pohlednice, potěžkali flinty a stříleli jsme z kulometů. Bylo to fantastické. Poté ještě následovala krásně připravená výstava z dobových fotografií našich národních hrdinů. Skoro tři hodiny utekly jako voda a nám se moc nechtělo odejít, Ještě jsme neviděli to či ono, říkali smutné oči žáků. A někteří si slibovali, že se sem vydají ještě jednou. Ale jelikož naši pradědečkové nebojovali pouze v legiích, ale i v Rakousko-Uherské armádě, šli jsme i na ně zavzpomínat, ale o tom až příště.
Mgr. Zdeněk B r i l a Mgr. Marie S u c h á
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
Vítkov
Dne 24.6.2014 se žáci naší školy vypravili na slavnostní akt uložení věnců k památníku na Vítkově, u příležitosti 100. výročí zahájení 1. světové války. Vnímali jsme výjimečnost atmosféry plnou úcty k padlým hrdinům. Vážili jsme si toho, že jsme byli na blízku představitelům společenského a politického života.
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
Ze života 6. A. Výprava za J. Vernem
V hodinách literární výchovy jsme si povídali o dobrodružné a sci-fi literatuře a také o francouzském spisovateli J. Vernovi. Proto jsme se velmi rádi jeli podívat na výstavu v OC Černý Most, která byla osobnosti a dílu J. Verna věnována. Jak nás jednotlivé exponáty zaujaly, je vidět na fotografiích. Co jsme mohli, jsme vyzkoušeli, podívali se na videoukázku, poslechli si úryvky z knížek. Výstava se nám moc líbila.
Zapsala P. Štumpfová
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
Příběh Pražského hradu 2014 - II.kolo
Příběh Pražského hradu 2014 – soutěž, které se zúčastňujeme již několik let, a většinou jsme úspěšní.
I v letošním roce jsme se zúčastnili základního kola, kde jsme museli zodpovědět mnoho těžkých a záludných otázek z historie, ba co víc, museli jsme navštívit i Hrad, jinak
by nebylo možno správně odpovědět na polovinu otázek. O této návštěvě Hradu jste byli informováni dříve.
Odpovědí byly odeslány na Správu Pražského hradu a do II. kola byli pozváni dva žáci 8.A – Havlíček a Doucha.
A pak nastal onen slavný den, kdy výše jmenovaní žáci s panem učitelem Brilou vyrazili na Hrad pokořit ostatní soupeře.
Po příjezdu následovalo focení a zjistili jsme, že na místě jsou i přenosové vozy našich sdělovacích prostředků, ale ihned jsme pochopili, že to není z důvodu naší přítomnosti, ale z důvodu jednání ministra Babiše u prezidenta ČR.
Samotné klání započalo exklusivní prohlídkou starých sklepení, mohli jsme vidět pohřební úbory panovníků a od průvodkyně jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, a to velmi nenásilnou a zajímavou formou, takže nám většina výkladu utkvěla v paměti, a jak jsme později zjistili, bylo to dobře.
Po prohlídce pak následoval test, ve kterém převládaly otázky právě z toho, co jsme viděli a slyšeli. Nebylo to jednoduché.
Přišlo vyhodnocení – byli jsme napnuti, pobledlí, pokukovali jsme po konkurenci, jak to dopadne, ale světe div se – dopadlo to skvěle.
Oby dva jsme obdrželi diplom a mnoho věcných cen.
Naše škola byla opět úspěšná.
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
Příběh Pražského hradu - příprava
A opět se nám přiblížil termín soutěže „Příběh Pražského hradu“, které se zúčastňujeme již několik let, a je třeba podotknout, že úspěšně.
Nejprve je třeba však odpovědět na poměrně složité, ale zároveň zajímavé otázky z dějin Hradu, zaslat je na Správu Pražského hradu a pak již jen čekat, zda budeme pozváni k závěrečnému soutěžnímu kolu, či zda jsme neuspěli (to se ještě nestalo).
Abychom měli vše správně, museli jsme navštívit Hrad a „trochu se porozhlédnout“.
S panem učitelem Brilou jsme vyrazili za relativně krásného počasí na Hrad. Jeli jsme tramvají a poté již pouze pěšky.
Navštívili jsme různá místa této pamětihodnosti – katedrálu, Zlatou uličku, Daliborku, hradní nádvoří,… Dostali jsme i krátký rozchod, abychom sami hledali odpovědi na otázky.
A jelikož bylo po Velikonocích, všude ještě byla výzdoba, připomínající svátky jara.
Našli jsme snad správné odpovědi na všechny otázky, a vy se pojďte podívat na několik fotografií z naší badatelské výpravy.
Přidal(a): Martin Kocman, 13.08.2015
1
|
